Sbírka kázání

Kázání 18. února 2024

Text: Mt 4,1-11 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, hned po svém křtu byl Ježíš vyveden Duchem svatým na poušť. Přijal své poslání, podřídil se vůli svého nebeského Otce a nechal se jím vést. A Boží Duch ho kupodivu vyvedl na poušť, tedy na místo svrchovaně nehostinné…

Kázání 21. ledna 2024

Text: Mt 4,18-22 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, hned po zprávě o začátku Ježíšovy činnosti u Matouše čteme o povolání prvních učedníků. Ježíš se nesnažil všechno zvládnout sám. Věděl, že na zvěstování Božího království, na šíření evangelia je zapotřebí pomocníků. Přijde čas, kdy zůstane sám. V rozhodujícím zápasu se silami zla ho všichni opustí. Ale ještě předtím má poslání, do něhož je nutné zapojit další lidi.

Kázání 5. listopadu 2023

Text: Mt 5,1-6 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, už úvod k Ježíšovu Kázání na hoře má všechny posluchače připravit na to, že jde o slovo nanejvýš důležité; vždyť tu Ježíš mluví o těch, kteří mají podíl na Božím království! A sotva jen Ježíš otevře ústa, nestačíme se divit. Protože blahopřeje těm, kteří by sami sobě určitě negratulovali a jen těžko by u sebe našli nějaký důvod k radosti a štěstí. Ježíšovými ústy tu přichází ke slovu samo Boží království a jeho řády, nová realita, která ty naše pozemské řády, pravidla a zvyklosti převrací úplně vzhůru nohama. Je to sám Bůh, kdo tu nabízí a dává a otvírá nečekanou naději pro lidi, kteří už asi vůbec nic nečekali a snad už to i úplně vzdali – s Pánem Bohem, s druhými, možná i sami se sebou.

Kázání 22. října 2023

Text: Iz 61,10-11 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, služebník Hospodinův, který se tu raduje, určitě ještě nebyl úplně za vodou, prost všech potíží a starostí. A přece se veselil jako ženich na svatbě! „Jako na svatbě“, ale svatba to není. Jásá jako ženich nebo nevěsta, jimž nastal jejich velký den. Jak a kde si lze opatřit takovou radost? Svatba bývá skutečně až dodnes příležitostí k upřímné radosti a veselí, na tom ani celá staletí naštěstí nic nezměnila. Když se dva najdou a poznají a po čase usoudí, že to stojí za to, že by spolu chtěli být už napořád v dobrém i zlém, když pak nadejde ten den, kdy se k sobě přiznají před svými blízkými a vyznají si lásku a odhodlání jít dál životem spolu, to je radost nad radost!

Kázání 15. října 2023

Text: Iz 50,10 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, možná se i někomu z vás, stejně jako mně, stává, že si chcete jen zkontrolovat maily, ale pak si otevřete stránku s novými zprávami a zapomenete, co jste vlastně původně chtěli udělat. A klikáte a čtete a nebo už jen přejíždíte zrakem po titulcích a po zádech vám běhá mráz. Teror, chaos, chudoba, zdevastované životní prostředí, tisíce a tisíce zmařených životů… Mnoho z těch zpráv je rozhodně výzvou k naší solidaritě. Proto jsem tak rád, že naše církev zřídila Fond sociální a charitativní pomoci, s jehož pomocí může docela rychle a efektivně reagovat na aktuální krize. Když doklikám, znovu mi dojde, že bychom měli opravdu každý den děkovat Pánu Bohu za tu zvláštní, nepochopitelnou výsadu a dar, že můžeme žít v jedné z nejklidnějších a nejbohatších částí světa.

Kázání 27. srpna 2023

Text: Gn 15,1-21 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, po bojových scénách z minulé neděle znamená tenhle příběh zklidnění. A přece není ani on prost tajemství a temných stínů; Abram je ujištěn Boží blízkostí a pomocí. Ale zároveň tu musí čelit i strachu a velké temnotě. Ale tak to ve svém životě asi všichni nějak zakoušíme: že cesta víry zahrnuje oba póly, světlo i stíny, radost i smutek, pokoj, ale i stres a obavy. Pán Bůh, když volá na cestu víry, nemaluje všechno na růžovo a neslibuje jen modré z nebe. Ale zaslibuje svou blízkost a nabízí oporu i pro ty okamžiky, kdy se setmí, obzor zakryjí stíny a nitro sevře úzkost.

Kázání 9. července 2023

Text: Gn 12,10-20 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, Boží vyvolení neznamená, že už bude mít člověk před sebou vždycky umetenou cestičku a rovný chodníček, že už nepocítí bolest nebo strach a nikdy nebude trpět žádnou nouzí. Abram pobýval v zemi, kterou mu ukázal Hospodin. Jenže na tu zemi těžce dolehl hlad. Boží vyvolený měl projít zkouškou víry. V různých zkouškách nejde ani tak o to, že by si Pán Bůh potřeboval prověřit sílu a vytrvalost naší víry. My sami se v takových těžkých situacích můžeme mnohé dozvědět – o sobě, o lidech kolem nás i Bohu, který si nás povolal. Můžeme se naučit něco, co se jinak, jednodušeji získat nedá.

Kázání 28. května 2023, Svatodušní neděle

Text: Sk 2,1-13 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, po dnech čekání a vytrvalých modliteb to konečně přišlo. A byl to, jak se zdá, pěkný hukot! Pořád jsme s partou lidí, kteří spolu zůstali po Ježíšově nanebevstoupení: apoštolové a další učedníci a učednice. Poslušně vyčkali a dočkali se! Měli bychom si všimnout, že Duch tady sestupuje na společenství víry. V Bibli Duch Boží přichází na různé jednotlivce a zmocňuje je k nejrůznějším úkolům. Ale tady sestupuje na shromáždění, v němž každý obdrží svůj díl, své vlastní obdarování. Můžeme tomu rozumět: to podstatné se děje tam, kde jsou bratři a sestry spolu, kde se společně modlí a čekají na Boží zásah, kde křesťané zůstávají otevření Boží vůli, Božím záměrům.

Kázání 7. května 2023

Text: J 7,53-8,11 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, tenhle příběh je nejen ukázkou Ježíšova milosrdného přístupu k hříšníkům (a hříšnicím), ale i praktickou ilustrací k velikonočnímu dění. Ukazuje, jak zásadní změnu Ježíš přináší pro všechny v hříchu zapletené, a proto i smrtelně ohrožené. Svědčí o Božím odpuštění, které poskytuje novou šanci. Dochází v něm naplnění slavný evangelijní verš: „Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.“

Kázání 9. dubna 2023, Velikonoční neděle

Text: Mk 16,1-8 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, dnes začnu od konce: „Ženy vyšly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ Tímhle veršem končí Markovo evangelium v nejstarších rukopisech. Docela zvláštní závěr. Co se z něho dá vyvodit? Především: realita Ježíšova vzkříšení tím není nijak zpochybněna. Ženy našly otevřený hrob a v něm místo Ježíšova těla anděla, který jim zvěstoval vzkříšení a předal vzkaz pro učedníky. Ale ženy pro tu chvíli nebyly schopny s tou informací nijak naložit; dočista je přemohla hrůza a úžas. V úleku utekly od hrobu a nikomu nic neřekly, protože se bály.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Sbírka kázání