Sbírka kázání

Text: J 1,1-5.14 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, když chtěl evangelista Jan uvést na scénu Ježíše Nazaretského, přiblížit svým současníkům jeho význam, použil pojem, který byl hojně používaný a znali ho vzdělaní Židé i Řekové. Zní „logos“, překládáme ho jako „Slovo“. Ten pojem nabýval v soudobé filozofii různých významů. Ale Jan se nehodlal pouštět do žádných filozofických spekulací. Jen prostě nechodil kolem horké kaše, ale hned na začátku ztotožnil člověka Ježíše s Božím Slovem!

Text: Mk 6,45-52 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, jako by učedníci tušili, že na moři to nebude žádná legrace, že půjde do tuhého. Ježíš je musel na lodičku trochu popostrčit, protože se jim vůbec nechtělo opustit místo, kde se měli tak dobře. Celý zástup přijal z Ježíšových rukou nasycení. Učedníky posilnil nejenom chléb, ale i společenství a vědomí, že se s nimi počítá a oni se můžou podílet na něčem novém, krásném a dobrém.

Text: Ř 3,21-26 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, protože se přiblížilo vlastní výročí reformace, zvolil jsem pro dnešní kázání jeden z textů, které sehrály důležitou roli v životě, v teologickém hledání a tázání Martina Luthera, a poté i mnoha dalších. Tahle slova jsou víc než jen promyšlenou řečí apoštola Pavla. Jsou evangeliem, dobrou zprávou, jejímž cílem je osvobodit a uzdravit člověka a přivést ho zpět k Bohu, jeho Stvořiteli a Příteli.

Text: Mt 10,26-33 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, tato Ježíšova řeč je uvedena jako slovo k dvanácti učedníkům, které Ježíš vyzbrojí mocí k uzdravování a vyhánění zlých duchů a vyšle je „ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ Začne základními instrukcemi na cestu – co si s sebou vzít, vlastně spíš, co všechno s sebou učedníci tahat nemusejí, a jak se mají zachovat v určitých situacích. Řeč pak pokračuje a začíná být zřejmé, že tu Nazaretský mluví k církvi, nejen k apoštolům, ale i ke svým budoucím učedníkům a učednicím, ke všem, kteří se rozhodnou k následování.

Text: Mt 9,27-34 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, minulou neděli jsme ještě vykládali 1. knihu Samuelovu. Dočetli jsme se až do okamžiku, kdy si Izrael vyžádá na Hospodinu krále, protože chce být jako ostatní národy. Ačkoli většina panovníků ve své úloze správců Božího lidu selhala a projekt nakonec zkrachoval a skončil v rozvalinách – Hospodin vzal tenhle nápad a touhu svého lidu vážně. Opatřil Izraeli krále podle svého srdce.

Text: 1 S 8,1-22 Kazatel: František Plecháček

„Chceme být jako všechny ostatní národy.“ Snažit se být jako ostatní; co je na tom vlastně špatného? To je snad přirozená lidská touha – zapadnout do společnosti, do kolektivu spolupracovníků, do party spolužáků ve třídě, vycházet se svými sousedy. Sžít se s druhými a třeba se i spřátelit. Hlavně nevyčuhovat, raději se moc nelišit, nebýt „divný.“

Text: 1 S 7,2-17 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, dnes jsme se při kázáních na 1 Samuelovu posunuli do sedmé kapitoly; mimo jiné proto, že dnešní příběh o vysvobození z rukou Pelištejců tvoří v některých ohledech protiklad k tomu, co jsme četli minule. Vyskytne se tu podobný problém – Pelištejci, zavilí nepřátelé Izraele – ale vyvolený lid jedná jinak a příběh má také úplně jiné vyústění. Protože celý Izrael „zatoužil po Hospodinu.“

Text: 1 S 2,1-10 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, minulou neděli jsme začali číst 1. knihu Samuelovu. Otevírá ji příběh Chany, ženy, která toužila být matkou. I když ji její manžel Elkána miloval, Chana převelice trpěla svou neplodností, a také posměchem a urážkami své protivnice, druhé Elkánovy manželky Peniny. Chana své trápení odevzdala Hospodinu v úpěnlivých modlitbách.

Text: 1 P 1,1-2 Kazatel: František Plecháček

Milé sestry, milí bratři, už jste si někdy při nějaké příležitosti kvůli své křesťanské víře připadali jako cizinci, nebo jen prostě trochu mimo? Křesťané na území římské říše, kterým psal apoštol, se tak mohli cítit. Zřejmě jim začínalo hrozit pronásledování.

Text: Matouš 28,16-20 Kazatel: František Plecháček

Po zprávě o vzkříšení učedníci dorazili na určené místo přesně podle Ježíšova příkazu. A spatřili ho. Apoštolé viděli vzkříšeného Ježíše a vzdali mu božskou poctu. Přesto i v tomhle okamžiku někteří pochybovali, zaváhali – jestli je to pravda!